Napadení rzí hrušňovou má v posledních letech silně vzestupnou tendenci.
Jedná se o dvoubytnou rez, tzn., že má dva hostitele.
Druhým hostitelem jsou dva druhy jalovců – jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jalovec klášterský – dříve chvojka klášterská (Juniperus sabina). Rez hrušňová napadá listy, čepele, řapíky a vyjímečně i plody.
Na vrchní straně listů se objevují začátkem léta oranžové, oválné, postupně se zvětšující skvrny. Uprostřed skvrn jsou viditelné černé tečky, které jsou tvořeny spermogoniemi. V letním období se přibližně tři měsíce po infekci objevují světle hnědé pohárkovité rýhovité aecidie. Skvrny posléze tmavnou a dostávají temně červené zabarvení.
Jalovec je druhým hostitelem rzi hrušňové.
Podhoubí prorůstá větve a větévky stromů a za příznivých podmínek tvoří zimní výtrusy – teleutospory. Vytvářejí se ve žlutohnědých zploštělých výrůstcích, za vlhka jsou slizovité až rosolovité, za sucha prášivé. Parazit přezimuje ve dřevě a větvičkách jalovců.
Postižené části větví jsou časně na jaře mírně zduřelé a rozpraskané. V období kvetení a krátce po odkvětu hrušně (konec dubna, počátek května) pozorujeme na postižených místech jalovců za sucha nápadné rezavě hnědá prášivá ložiska teleutospor. Na teliosporách klíčí ohromné množství výtrusů – basidiospor.
Větrem a vzdušnými proudy jsou basidiospory přenášeny na značné vzdálenosti 150 až 200 metrů (i 500m) a za deštivého, teplého počasí infikují vlhké listy hrušní kde vyklíčí a infikují listy, vyjímečně i letorosty a tvořící se plody hrušně.
Na vrchní straně čepelí listů se brzy objevují okrouhlé, zprvu oranžové, později červeně lemované rozrůstající se skvrny. Koncem léta, vyrůstají na spodní straně listů bradavicím podobné pohárkovité výtrusnice, v nichž se tvoří letní výtrusy, tzv. aeciospory. Aeciospory pak v závěru léta infikují jalovce. Tím je začarovaný kruh, uzavřen.
Rez hrušňová značně snižuje asimilační plochu listů. Její škodlivost podporuje i nedostatečná výživa stromů.
K infekci hrušní dochází především v době kvetení a krátce po odkvětu. Z ochranných preventivních opatření je nutné odstranit chvojku klášterskou v blízkosti výsadeb hrušní nebo alespoň odřezat její napadené větve. Její vzdálenost od hrušní by měla být nejméně 100 až 500 m. Rozhodující pro infekci rzí hrušňovou je kromě povětrnostních podmínek i převládající směr větru.
Pokud vysazujeme na zahradě nebo v jejím okolí jalovec, je nutno zaměřit se na nehostitelské druhy jalovce. Určité rozdíly jsou i v náchylnosti odrůd hrušně.
Z chemických přípravků se doporučuje v kritickém období pro infekci rzí hrušňovou před květem a po odkvětu ošetření preparáty: Baycor 25 WP, Saprol New a Topas C 50 WP. Částečně účinné jsou i přípravky na bázi mancozebu (Dithane D 6, Dithane M 45, Novozir MN 80) a na bázi metiramu (Polyram WG).
Napadené výhony je třeba odstřihnout až do zdravého dřeva a rány ošetřit (např. latexem s přídavkem fungicidu). Přípravky používané proti strupovitosti hrušně (Baycor 25 WP, Topas C 50 WP aj.) působí i proti rzivosti.
Účinná ochrana ohrožených hrušní se neobejde bez každoročního důkladného ošetření. Proti rzím zabírají fungicidy. Nejvhodnější jsou takové přípravky, které zároveň působí i proti strupovitosti hrušní.
Stromy ošetřujte v kritickém období jednou před kvetením hrušně a dvakrát těsně po odkvětu.
Nejjednodušší by bylo zbavit se silně napadených hostitelských jalovců v okruhu alespoň 150 m. Pokud rostou na sousedově zahradě, který navíc nepěstuje hrušně, budete ho ale asi přesvědčovat těžko. Při slabším napadení by stačilo postižené větve odříznout.
Co rzi nahrává?
Rez hrušňová se šíří rok od roku více, což způsobily nejen příznivé klimatické podmínky pro rozvoj parazita, ale paradoxně i zlepšené ovzduší s malým obsahem emisí síry, a také měnící se skladba zahrad od užitkových k okrasným a stále větší obliba výsadeb okrasných jehličnanů, často bohužel právě těch, které jsou hlavními hostiteli rzi.
Ideální prevence:
Pokud se chystáte okrasnou partii zahrady teprve založit či o jalovce obohatit, řešení je jednoduché a nemusíte se vzdávat veškerých atraktivních jalovců. Mnohé poléhavé druhy jalovců tuto chorobu nepřenášejí, rez na nich nepřežije. Jedná se například o jalovec Juniperus horizontalis, J. scopulorum, J. squamata, J. virginiana.
Obavu nemusíte mít ani z jiných jehličnanů, například zeravů, cypřišků a dalších, na nichž nebylo prokázáno nebezpečí přenosu.
Pokud na své zahradě výše zmíněné jalovce (J.chinensis, J.sabina)pěstujete a nechcete se jich vzdát, pak je nutné fungicidním postřikem chránit před podzimním návratem rzi i je. Je-li jalovec napaden hodně až do hrubého dřeva – je snad lepší spálit. Při mírném napadení stačí odstřihnout napadené větvičky. Přitom platí nutnost preventivních postřiků.
Leave a Reply
You must be logged in to post a comment.