Actinidia (čnělkovec, kiwi)

Miroslav Nechvátal

Pěstování aktinidií

kiwi_plodyStanoviště pro pěstování actinidií by mělo být slunné s dostatkem závlahy. Kořenový systém je bohatý a značně se rozrůstá. Kořenové vlášení je pod povrchem půdy, proto musí být horní vrstvy dostatečně výživné a kryté vrstvou mulčovacího  materiálu hlavně k udržení trvalé vlhkosti.

Její liánovitý růst vyžaduje pěstování na drátěnkách, možnost tažení na pergolách, besídkách, na oporách nebo u stromů po nichž se pnou.

Půdu vyžaduje výživnou, bohatou na kompost a organické prvky dobře jímající vláhu. Má mít kyselou reakci, maximálně pH 5,5 – 6, nesmí obsahovat vápno, které vyvolává chlorózu.

Půda má mít konstantní mírnou vlhkost. actinidie trpí za sucha stresem, zastavuje růst, vadne a při delším obdobím sucha mohou mladé rostliny uhynout.

Květy na actinidiích rozkvetou zpravidla v květnu a kvetení trvá 7 až 14 dní. Jsou dvojího druhu. Na samčí rostlině mají zakrnělé pestíky. Na plodící samičí jsou zakrnělé prašníky se sterilním pylem (neplatí u samosprašných odrůd).

actinidia_arguta_0258Je to jediný znak , kterým se rostliny rozlišují. Po opylení bílé květy žloutnou až hnědnou, opadnou a brzy se objevují první plůdky. Květy se tvoří na letorostech z dvouletého dřeva a to v paždí 1. až 8. listu. Květy musí být opyleny včelami nebo čmeláky.

Při větší vý­sadbě má být poměr samčích rostlin k samičím 1:8. Pokud vysadíme samčí rostlinu do odlišných podmínek, například do trvalého stínu, může se její kvetení opozdit. Při špatném počasí může mít vliv i vzdálenost jednotlivých rostlin.  V zahradnických závodech označují pohlaví prodá­vaných rostlin výrazem „male“ – samčí >, nebo „female“ – samičí >.

 

Samosprašné kultivary:

V prodeji jsou i rostliny samosprašné. Na rostlině se nacházejí květy, které mají vyvinutý semeník s bliznami i s prašníky. Samosprašných odrůd aktinidií se vyskytuje málo a většina může být nejistě samosprašných. V některých letech dochází vlivem průběhu počasí (hlavně teploty) k nedokonalému vývoji především prašníků, kdy není přítomen klíčivý pyl, samosprašné aktinidie nejsou opyleny a nepřinesou plody. Proto je vhodné i k samosprašným aktinidiím vysadit samčí rostlinu, nebo naroubovat do koruny samosprašné rostliny roub rostliny samčí. Z vlastní zkušennosti vím, že mnoho pěstitelů se dočkalo plodů kiwi až po vysazení samčí rostliny (stačila i kvetoucí větev ve váze). Navíc díky spolehlivému opylovači se dočkáte nejen spolehlivé, ale i mnohem vyšší úrody.  Může se stát, že narazíte i na neseriózní prodejce a ve skutečnosti koupíte rostlinu  jednopohlavní, nebo bude v kontejneru rostlina samčí i samičí. Proto raději při výsadbě rostliny rozdělte a vysaďte zvlášť. Rostlina samčí bývá vzrůstnější a slabší samičí rostlinu brzy přeroste a může způsobit její pozdější uhynutí. Pokud samosprašná odrůda dva roky po sobě kvete, ale neplodí, tak si pozorně prohlédněte květy a raději k ní sežeňte a dosaďte rostlinu opačného pohlaví. Dle mého názoru je vhodná samosprašná odrůda, jen v tom případě, že zahrádka je tak malá, že pěstitel může vysadit jen jednu rostlinu. Pokud uvažujete o vysazení dvou a více rostlin, pak je mnohem výhodnější jedna samčí (opylovací) a další samičí (plodné).

Plodnost kiwi prochází několika růstovými obdobími. Juvenilní období od výsevu, případně zakořenění řízku, do počátku kvetení a je různě dlouhé. Řízkované rostliny začínají plodit 3. až 4. rokem , semenáče 6. až 7. rokem . Období plodnosti trvá asi 30, správně pěstované rostliny i přes 70 let. Vlastní růst rostliny je ovlivněn teplotou , světlem a vláhou. Rostlina začíná rašit již při +8°C.

kiwi_plody4Sklizeň, dozrávání. Plody se sklízejí v plné zralosti. Konzumní zralost se pozná podle toho, že slupka pruží pod mírným tlakem prstů a dojde k mírné změně barvy slupky. Plody se odstřihují nůžkami těsně za plodem. Plná plodnost začíná 6. rokem, kdy rostlina podle druhu dává 4,5 až 10 kg plodů. Přezrálé plody rostlina shazuje. Musíme je brzy sníst, zmrazit nebo zkonzervovat. Přezrálý plod je mdlé chuti a ztrácí dobrou osvěživou chuť. Tuhé plody je možné skladovat i několik měsíců při 0,5 až 5 0C a vlhkosti 90 %. K přímé konzumaci dozrávají během několika dní v PE sáčku při pokojové teplotě. Rychlejšímu dozrávání lze napomoci přidáme-li do jejich blízkosti jablka, která uvolňová­ním etylénu vyzrávání napomáhají. Plody actinidie skladujeme odděleně od čehokoliv co vydává intenzívní pach, protože actinidie cizí pachy snadno přejímá.

Vysazovat sazenice z kontejneru lze v průběhu celého roku. Velmi vhodná je výsadba sazenic na jaře, nejlépe po období „zmrzlých mužů“, do zimy pak spolehlivě zakoření. V místech, kde se vyskytují hryzci je vhodné vysadit sazenice do  košů z králičího pletiva. Někdy se stane, že rostlina na jaře po výsadbě (i druhým rokem) nevyrazí, výhony jsou suché. Pěstitel si myslí, že rostlina uhynula, rozhodne se ji vykopat a tím ji teprve zničí. Zde je vhodné počkat do konce června, aktinidie má dobrou regenerační schopnost a zpravidla vyraší od kořene nové výhony.

porovnání velikosti listů a květů A.arguta a a.chinensis

porovnání velikosti listů a květů A.arguta a a.chinensis

Závlaha bohatá po celé vegetační období. Delší období sucha vyvolává stres. Mladé rostliny mohou uhynout. Mělce uložené jemné kořeny nesmějí zaschnout. Vhodné je mulčování.

Výživa zvýšená během kvetení na jaře a pak v pravidelných dáv­kách do konce srpna, aby se vyživily plody a vyzrálo dřevo. Poměr hlavních živin NPK má být 10:6:6. actinidie nesnáší vysokou koncentraci dusičnanů a chloridů.

Řez je podobný řezu révy. Kiwi se řeže v létě a v zimě. Velký vliv má i způsob řezu . Silný řez urychluje rašení, slabý jej zpomaluje V létě je to prosvětlovací řez, poté v lednu až únoru. U plodících rostlin se odřezávají výhony za 5. až 6. listem. Actinidie plodí na jednoletém dřevě dvouročních prutů. Nejplodnější jsou spodní pupeny. Odstraňujeme výhony, které v předchozím roce přinesly úrodu. Plodící výhony zkracuje­me tak, aby za posledním plodem zůstalo nejméně 5 listů. Letní řez provádíme dvakrát až třikrát a odstraňujeme zahušťující výhony. Řez samčích rostlin se provádí po odkvětu. Plodonosné větve se vyvíjejí vždy z prvních 3 až 6 pupenů hlavního výhonu a z vedlejších výhonů. Konkurující letorosty zcela odstraníme. Větve, které odplodily se zkracují až na větevní kroužek tak, aby se mohlo vytvořit nové plodonosné dřevo. Plodonosný obrost se za sezónu několikrát zkracuje. Poprvé na 4 až 5 oček za posledním plodem, později na 1 až 2 očka za posledním místem řezu. Později je nutno zmlazovat. Přestárlé keře je možné radikálně zmladit řezem až u země, následně vyráží nové výhony. Vhodnější je pěstovat keře s více výhony a zmlazovat postupně. Potáhneme-li pruty na drátěnkách, má být první drát ve výšce 60 – 80 cm, další pak po 50 cm.

 

Škůdci a nemocemi správně pěstovaná rostlina prakticky netrpí. Mladé rostliny některých druhů mohou napadnout slimáci a housenky, kmínek a kořeny okousat kočky, kořeny ožrat hryzci, někde škodí i krtonožka . Proti drobným škůdcům jsou actinidie celkem odolné. Ve špatně drenážované půdě se může objevit hniloba kořenu. Sklizeň se provádí v plné zralosti plodů.

 

Množení

Generativní

Semeny pro běžného pěstitele nemá prakticky význam, protože minimálně 75% semenáčů je samčího pohlaví, pokud vyjde samičí rostlina začíná plodit 6. až 7. rokem a zpravidla má plody horší jakosti .

Vegetativní

Řízkování – řízky středně dřevnatých výhonů se řežou v zimním období, dlouhé 20 – 30 cm, ošetří se ve stimulátoru a sází do mírně vlhkého substrátu při teplotě 18 – 20 °C .

Řízky bereme buďto zelené nebo polovyzrálé.

Zelené řízky se řežou počátkem léta se třemi až čtyřmi očky. Spodní listy se odstraní a vrchní zkrátí na polovinu. Ošetří se ve stimulátoru a sází do substrátu při teplotě 20 – 25 °C a vysoké relativní vlhkosti vzduchu 90 – 95% .

Polovyzrálé řízky se řežou na přelomu července a srpna, dále se postupuje jako u zelených řízků.

Očkování a roubování zpravidla běžný pěstitel nepoužije.

Actinidia arguta Planch. – Aktinídie význačná

actinidia arguta samčí květ actinidia arguta samičí květ

Je vzrůstná, poměrně odolná mrazu (až  – 45 °C ), patří k drobnoplodým actinidiím. Má řadu forem, značné množství kultivarů, i samosprašných. Říká se jí „malé kiwi„.

Lodyhy A. arguta jsou hnědé nebo šedé, často 6 až 10 m dlouhé.

Listy eliptické, zašpiča­tělé, lesklé, s červeným řapíkem, před opadem žloutnou. Pozdní jarní mrazíky mohou poškodit rašící výhony, správně pěstovaná rostlina dobře regeneruje a naroste nový obrost.

Květy vyrůstají na letorostech s mírným zpožděním za prvními lístky a zpravidla se tak jarním mrazíkům vyhnou .

actinidia arguta plody

Plody jsou zelené, načervenalé až červené (dle kultivaru), oválné, zpravidla velikosti angreštu, hmotnost kolem 10 g.

Vynikající chuť, jsou kyselosladké, aromatické, bohaté na vitamín C.

Ve zralosti bývají olivově zbarvené. Nezralé plody jsou nahořklé až palčivé. Slupka hladká, netřeba ji loupat. U nás dozrávají rané odrůdy začátkem září, pozdní v půli října.

Arguta stejně jako ostatní druhy potřebuje vydatnou závlahu. Suchem shazuje listy. Je značně mrazuvzdorná, oboupohlavní. Nové odrůdy jsou velmi úrodné, plody velikosti vlašského ořechu.

Mladé rostliny je vhodné první zimu po vysazení chránit vrstvou listí nebo chvojí. Další zimy již kryt není nutný, ty už snáší v pohodě.

Actinidia kolomikta Maxim – Aktinídie kolomikta

actinidia kolomikta samčí květ

actinidia kolomikta samičí květ

Drobnoplodá actinidie s vysokým stupněm mrazuv­zdornosti, kterou 20 let šlechtil i ruský ovocnář Mičurin. Je rozšířena ve východní Sibiři, na Sachalinu, v Mandžusku, v Koreji a v severní Číně.

I když jde o drobnoplodý druh, jeho využití je mnohostranné. V chladných dálněvý­chodních oblastech jsou vítaným zdrojem vitamínů v čerstvém ovoci. Vhodné je jejich využití ve šťávách, v džemech i v kompotech.

A. kolomikta je nejméně vzrůstná. Pruty dorůstají do 2 až 5 metrů.

Dá se tvarovat v nižším tvaru, aby dozrávající plody mohly průběžně obírat děti a včas nesklizené plody neskončily na zemi.

a.kolomikta samčí rostlina vybarvení listů v době odkvětu

a.kolomikta samčí rostlina – vybarvení listů v době odkvětu

Listy světlezelené, podlouhle oválné, nepravidelně zubaté s protáhlou špičkou.. Listy samčích rostlin v průběhu vegetace se různě zbarvují bílými, růžovými až sytě červenými skvrna­mi a působí velmi dekorativně. Spodní strana zůstává zelená.

Květy bílé, 18 až 30 mm v průměru, jsou po­škozovány jarními mrazíky již při -2 0C.

Plody protáhlé velikosti menšího angreštu, s hladkou zelenou jedlou dužninou o hmotnosti kolem 2 g. Po dozrání rychle opadávají. Mají tenkou slupku a snadno se poškozují. Je možné je utrhnout před dozráním a ne­chat dojít při pokojové teplotě. Z jedné rostliny mů­žeme získat 1 až 3 kg plodů, které dozrávají v čer­venci až srpnu. Plody mají typickou chuť i vynikající aroma actinidií s velmi vysokým obsahem vitamínu C. Nedají se dlouho skladovat. Jsou určeny pro přímý konzum nebo pro zpracování na džemy, šťávy a kompoty. Vitamínu C mají až 160 mg / %.

Pěstování. V ruských pěstitelských oblastech snáší po celou zimu kolomikta i arguta nejtužší mrazy až -400C . Přesto musíme být opatrní při jarních mrazech, které dovedou zničit mladé výhony i květy. Rostlina zpravidla obrazí znovu, ale plodů v daném roce může být méně, nebo vůbec žádné. Na pěstování je nenáročná a škůdci téměř netrpí. Ke zdárnému vývoji potřebuje 120 dní průměrnou teplotou nad 10 0C, to znamená, že je vhodná pro naše klimatické podmínky. Vegetační perioda je 152 dní.

Řez se provádí pouze prosvětlovací a odstraňují se uschlé pruty, nejlépe koncem října nebo až v půli května.

 

Actinidia chinensis Planch. – Aktinídie čínská

syn. Actini­dia deliciosa (Chev.)Liang.& Ferg. aktinídie lahodná

actinidia chinensis samčí květ

Actinidia chinensis samičí květ

Plody této aktinidie znáte z obchodu.

Vhodná pro zkušené pěstitele, na vhodném stanovišti a vyžaduje příznivé počasí (brzké teplé jaro a dlouhý teplý podzim).

Velmi vzrůstná a proto vyžaduje pečlivý řez.

Proto se o jejím pěstování a nárocích do podrobna nebudu rozepisovat, v podstatě je obdobné jako u ostatních druhů. Sám mám zkušenosti, že vcelku statná rostlina (Hayward), už tři roky plodící, dokáže po dlouhých zimních holomrazech totálně vymrznout.

Samčí rostlina vypěstovaná ze semínka, ale zatím 20 let roste naprosto bez problému. Pokud tedy chcete odolnou rostlinu A.chinensis pak asi tudy vede cesta. Je, ale nutno počítat s tím, že vetšina semenáčku budou samčí rostliny. Pohlaví rostlin určíte až po několika letech po zakvetení.

 

actinidia_chinensis_0700b

Další druhy actinidii:

A.polygama, A.callosa, A.coriacea, A.fairchildii, A.melanandra, A.polygama, A.purpurea, A.giraldii, A.rubricaulis, A.fulvicoma, A.rufa, A.championi, A.davidii, A.eriantha, A.lanata, A.tetramera, …

Závěrem:

Nové kultivary aktinidií jsou předmětem neustálého šlechtění. Je zde snaha o vypěstování odrůd velkoplodých, chutných, aromatických, mrazuvzdorných, s různobarevnou dužninou (Ken´s Red) s hladkou slupkou a hlavně je výrazná snaha o rozšíření druhů jednodomých.

kiwi_plody_3Plody actinidií jsou prospěšné našemu zdraví nejen svým obsahem vitamínů a minerálních látek, ale i ekologickým pěstováním, protože v našich podmínkách prakticky netrpí žádnými škůdci a nevyžadují žádné ochranné postřiky.

Pěstuji actinidie přes 20 let a nikdy jsem je nestříkal.

Na poslední fotografii je na ukázku jak vypadá sklizeň 100 kg plodů.

57 komentářů Actinidia (čnělkovec, kiwi)

  • Zuzka

    Dobrý den, uvažuji o možnosti pěstovat minikiwi (argutu) jako jedlý živý plot (něco takového jsem viděla i v nabídce internetových zahradnictví). Poraďte mi prosím, jak daleko od sebe jednotlivé rostliny vysadit, aby plot byl hezký. Děkuji.

  • meronech

    No možné to je. Je ale nutné vytvořit nosnou konstrukci. Je též třeba vzít v úvahu, že arguta má až 6 m přírůstky. Osobně bych volil raději kolomiktu. Letorosty bude třeba častěji do konstrukce navádět a zastřihávat. Proto vhodný přístup z obou stran. Protože se bude vyvazovat k vodorovným vodícím prvkům nosné konstrukce – může se vysadit dále od sebe – já bych u arguty zvolil spon 3-4 m, u kolomikty 2-3 m. První 3 roky se vám to bude zdát hodně daleko, ale v pozdějších letech se porost zapojí. Vyvazovat letorosty ke konstrukci ve směru ke slunci (k jihu), opačným směrem samozřejmě odmítne růst 🙂 . Je třeba v prvních letech kvalitně přihnojovat, zalévat a hlavně správný řez, ať se rostliny rozvětví co nejníže u země. Navštivte nějakého pěstitele v okolí ať máte lepší představu o vzrůstu kiwi.

  • Páťa

    Nevíte, prosím, proč mi žloutnou listy na kiwi. Letos plodí poprvé. Nevím co je to za odrůdu, ale listy vypadají jako spálené na okrajích, jiné mají jakoby nedostatek pigmentu. Předpokládám buď přelití, nezalití nebo nedostatek živin? Díky za každou radu

  • meronech

    Zpravidla je příčinou žloutnutí listů sucho. Nepíšete kde jej máte vysazené. Často se setkávám s tím, že je vysazené u jižní zdi a tam se kiwi trápí. Kiwi koření mělčeji a proto je-li v místě, kde substrát prosychá – je nutná zálivka a vhodné namulčování.

  • Páťa

    Děkuji za reakci, je na volné ploše a stítí na ně ze všech stran, ale je v jílovíté půdě, a to bude asi probém. Myslíte, že se plody udrží a dozrají, i když listí opadá?

  • meronech

    Pokud neopadá všechno listí 🙂 . Částečný opad listů nevadí a při dostatečné závlaze a přihnojení by měly plody v pohodě dozrát. Na podzim zkuste pomocí rycích vidlí rozrušit půdu a vylepšit kvalitním substrátem a zamulčovat 😉 .

  • Páťa

    Určitě vyzkuším, díky moc.

Leave a Reply