Pozor na lalokonosce

lalokonosec_2095

M. Nechvátal

V pěstitelích rostlin vzbuzují zimní holomrazy smíšené pocity – obavy o rostliny a naději z úbytku škůdců.

Zdá se, že druhé zmíněné se nepotvrdilo.

Podle zpráv pěstitelů z okolí i svých vlastních zkušeností, to letos vypadá na větší výskyt lalokonosců.

Dubnové nadprůměrně teplé počasí přispělo k tomu, že svou škodlivou činnost zahájili mnohem dřív.

 

Při jarní práci ve skleníku, který je přistaven u rodinného domu jsem slyšel neustálé padání drobných kamínků na střechu skleníku z polykarbonátu.

 

a_arguta_lalokonosec_2101

zničené řízky A.arguty

To mi bylo divné a při pohledu vzhůru jsem zjistil, že to jsou brouci.

 

Dál jsem tomu nevěnoval pozornost a to byla chyba!

 

Jak jsem později zjistil, napadali přes větrací okýnka do skleníku a začali konat dílo zkázy.

Protože pracuji v turnusu, tak jsem zjistil, že stačily dvě noci k tomu aby lalokonosci totálně zničily desítky, čerstvě z množárny přesazených, rostlin aktinidií a dalších okrasných rostlin.

 

a_arguta_rizky_lalokonosec_2103

co lalokonosci nesežrali, to okroužkovali, výsledek je vlastně stejný

Posbíral jsem ve skleníku přes 150 brouků.

 

Další jsem našel i doma na pokojových rostlinách, kam nalezli po břízolitu přes okna.

Takže sítě proti hmyzu jsem dal na okna už nyní.

 

Věnuji se pěstování různých rostlin přes 20 let a až nyní jsem se setkal s takovou invazí lalokonosců.

 

Při svém žíru si moc nevybírali.

Doma ožrali banánovníky (Musa), justicie (Jacobinia), dracény (Dracaena), zelence (Chlorophytum), kolopejky (Kalanchoe), pepřince (Peperomia) apod.

citrus_lalokonosec_22771

žírem poškozeny listy citrusů

Ve skleníku kromě zničených rostlin poškodily sazenice paprik, kiwana, pepina, citrusy atd.

Při kontrole zahrady jsem zjistil požerky na různých trvalkách, jostách, jabloních.

Kupodivu pěnišníky a azalky jsou zatím bez poškození.

Teď mám takové neblahé tušení proč mi loni uhynulo pár menších okrasných dřevin.

No chybami se člověk učí a i mistr tesař se někdy utne  😀   .

 

Lalokonosci patří mezi brouky zvané nosatci. Nápadný je na nich dlouhý „nos“ na, kterém mají tykadla. Nosatci mají různou velikost od 1 do 10 milimetrů.

paprika_lalokonosec_2267

i papriky lalokonoscům chutnaly

Lalokonosec patří mezi větší nosatce, jeho velikost je okolo 7 – 10 mm.

S lalokonoscem se zcela určitě setká každý zahrádkář  nebo pěstitel, patří k nejobávanějším škůdcům v zahradnictví.

 

Přes den jej prakticky neuvidíte, umí se velmi dobře skrývat.

Když už na něj náhodou narazíte, padá na zem a dělá mrtvého.

 

Lalokonosci se dožívají až tří let.

pilea_lalokonosec_2273

poškozena listy – Pilea

Napadají převážně rododendrony, azalky, ibišky, bramboříky, kamélie, begónie, fuchsie, dlužichy, rozchodníky.

Setkáte se s nimi u jahodníků a jiných užitkových i okrasných rostlin.

Škody působí dospělci i larvy.

 

Že vám rostliny ožírají právě lalokonosci a ne slimáci, poznáte podle chybějících stop slizu.


Lalokonosec rýhovaný – Otiorhynchus sulcatus

Řád: brouci (Coleoptera)

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

Brouci lalokonosce rýhovaného jsou dlouzí asi 10 mm, mají vroubkované černé tělo s jemnými žlutými skvrnami a na hlavě s lomenými tykadly. Žijí nočním životem, přes den se skrývají ve štěrbinách a různých úkrytech.

Larvy jsou bílé, později lehce nahnědlé, beznohé s lesklými zapouzdřenými oranžově hnědými hlavami. Často bývá stočená do tvaru písmene C. Je dlouhá okolo 10 mm.

lalokonosec_2096

pokus o detailní záběr

Dospělci napadají více než 100 rostlinných druhů, vykusují na okrajích listů charakteristická, obloukovitá poškození.

Mohou poškozovat i květy a stonky, které kroužkují.

Dospělci způsobují žír listů, což je u větších rostlin pouze estetické poškození, ale u malých rostlin a řízkovanců v množárnách to může vést k zániku rostliny.

Největší škody ale způsobují larvy na kořenech rostlin. Larvy žijí v půdě a ožírají kořínky různých rostlin.

Často napadají okrasné dřeviny, u kterých okusují kůru pod povrchem půdy. Zpočátku pozorujeme zakrslý, zpomalený růst a později úhyn rostliny (i vzrostlejší).

musa_lalokonosec_2279

žír na listech banánovníku a okroužkovány řapíky – nyní už dva listy uschly

Larvy lalokonosce se po vylíhnutí usadí v kořenovém systému rostlin a okusují jej. Jsou schopny mladé rostliny žírem kořenů kompletně zničit a některé starší rostliny nenávratně poškodit.

Na hostitelských rostlinách se lalokonosci rozmnoží.

Od července kladou partenogenetické samičky do půdy, v blízkosti hostitelské rostliny, vajíčka. Mohou naklást až 1500 vajíček.

Larvy se líhnou asi po 2-3 týdnech. Jejich vývoj je poměrně dlouhý, následujícího roku se kuklí v zemní komůrce.

Od září do října se líhnou larvy. Když jsou mladé, živí se na mladých kořenech rostlin.

V době, kdy mohou trávit dřevnatější tkáň, se zahrabávají do kořenových systémů a později se zavrtají i do dužnatějších částí rostlin.

dracaena_lalokonosec_22691

požerky na dracéně

Larvy přezimují ve strnulém stavu, ve skulinách v půdě nebo pěstebním substrátu a pokračují v žíru, když teploty na jaře stoupnou.

Někteří dospělci mohou také přezimovat ve sklenících nebo zahradním odpadu a mohou zahájit kladení vajíček dříve, než nově vylíhlí dospělci.

V roce existuje obvykle jedna generace, ale v teplých podmínkách vnitřních prostor a ohřívaných skleníků, kdy je životní cyklus urychlován, může existovat i několik generací současně.

Na podzim se larvy obvykle zakuklují, na jaře jsou z nich dospělí brouci.

Dožívají se průměrného věku tří let. Brouci vyletují v červenci, avšak už od jara se navíc vyskytují v přírodě loňské samice, které též přezimovaly a dále kladou vajíčka.

Ochrana rostlin a prevence před lalokonosci.

kiwano_lalokonosec_22751

sazenici kiwana jsem včas zachránil

Nejúčinnější ochranou rostlin před lalokonoscem je mechanický sběr brouků – a to nejlépe v nočních hodinách, kdy vylézají lalokonosci z úkrytů.

Ovšem s baterkou chodit po zahradě 🙁 .  No já je neviděl.

Najdete je snadněji, jestliže jim poskytnete vhodný úkryt před denním světlem, např. prkna, která položíte na zem.

Mají-li rostliny poškozený krček, pravděpodobně je problém je zachránit, jedině jsou-li schopné obrazit od kořene.

Jsou-li v pěstebním substrátu patrné larvy lalokonosců, je vhodné rostliny přesadit a nový pěstební substrát před použitím sterilizovat.

Z biologických prostředků mohou vcelku účinně pomoci dravá háďátka – hlístice rodu Heterorhabditis nebo Steinernema.

Tyto hlístice se nasazují na podzim, ideální je počátek září, kdy brouci přestávají klást vejce. Při přemnožení by stálo za úvahu i použití na jaře. Fungují ve vlhkém počasí při teplotách nad 12°C. Larvy invazního stádia se v půdě aktivně pohybují a čichem vyhledávají hostitele, v němž se usadí a do 48 hodin jej zničí a dále se množí. Bioagens Heterorhabditis si můžete objednat v balení 5 milionů hlístic, které vystačí na 10 m2. Produkt se rozmíchá ve vodě a na rostliny se aplikuje zalivkou nebo postřikem. Hlístice potřebují, aby půda byla několik dní vlhká. Ideální teplota substrátu se pohybuje mezi 15- 25 °C. Protože jde o živý organizmus, je zapotřebí postupovat přesně podle návodu. A produkt se musí skladovat ve tmě, při teplotě 2-6 °C, maximálně 2 týdny.

Podrobné informace naleznete na http://www.biocont.cz/produkty.html.

peperomia_lalokonosec_22801

poškození pepřince

Vhodné je též ošetřit podezřele slabě rostoucí nebo zakrnělé rostliny a dřeviny.

Samozřejmě je vhodné ošetření v dalším roce zopakovat.

 

Další možností je použití insekticidních přípravků (například Mospilan, Decis Flow, Karate).

Nejlépe systémových (postřik se rozvede do celé rostliny).

Můžete též zkusit kromě postřiku napadených rostlin i prolití substrátu v okolí.

Pokud je kořenový systém nedostatečný a naleznete v něm kulatá vajíčka světlé až oranžové barvy, je to jasná známka toho, že je rostlina napadena lalokonoscem.

 

saracenie_lalokonosec_22711

neodolaly ani masožravky – špirlice

Sleduji a značím si ty poškozené. Na podzim ještě použiji dravé hlístice.

Rozhodně, pokud máte stejný problém, nepodceňujte tyto broučky.


8 komentářů Pozor na lalokonosce

  • jan

    Já od září přesazuji vše v květináčích.Vyklopím bal hlíny, rozmačkám všechny larvy, a znovu posadím,také zlepšuji půdu substrátem.Larvy jsou koncem roku a až do jara dobře viditelné, jsou skoro bílé.často tam jsou i larvy chroustů a žluté larvy drátovců,ty také škodí.od podzimu do jara přesazuji a mačkám larvy.po vyklepnutí hlíny z květináče se snažím všechnu půdu z kořenů vytřepat a v ní všechny larvy zničit.dnes za dvě hodiny přesazování jsem zabil 50larev.Před pár dny za 3 hodiny 150 larev.v dubnu už budou k dostání nematody, koupím a poleju to. v červenci budu svítit v noci a sbírat brouky.uvidím, jak tyto akce budou efektivní.některé larvy jsou velké asi 10mm, ale jsou tam i larvy asi jen 5mm.chce to dobrý zrak a všechny zničit.bude to těžký boj.Prý se to někde dalo do chmelnic a muselo se moc hektarů zrušit.velké škody.

  • Andrea

    Jane, kde prosím sháníte nematody? O dobrých účincích jsem se dočetla na zahraničních stránkách, ale nechtěj mi je do ČR poslat

  • meronech

    p. Andreo: Zkuste se poptat v ZD Chelčice nebo na: http://www.biocont.cz/cz/kontakt.htm

  • Andrea

    to Meronech,
    díky za tipy, od biocontu jsem měla loni Heterorhabditis, ale nepomohlo to. Vzhledem k tomu, že dovážejí od firmy NEMASYS potvurky proti slimákům, prosila jsem je, zda by mi nemohli objednat hlístice Steinernema kraussei, ale neodpověděli mi na to 🙁

  • berger

    Hlístice Heterorhabditis je třeba aplikovat, když teplota půdy dosahuje 14 st.C.V té době ale již hodně zahrádkářů ztrácí nervy a aplikaci provádějí dříve, čímž nedosáhnou kýženého výsledku.
    řešení by bylo použití hlístic Steinernema kraussei,které účinkují už od 5 -ti st.C, ale nevím o tom, že by byly v ČR registrovány.

  • aneri631

    Hlístice jsem loni aplikovala a pár larev jsem i zničila. Stále jsem musela polévat půdu vodou, protože půda nesmí vyschnout. Bohužel letos jsem našla další larvy, ale do aplikace hlístic již nepůjdu. Při minulém teplém počasí , jsem měla obrovskou spotřebu vody a boj proti larvám mi nepřipadal adekvátní. Dospělé brouky se snažím sbírat večer a jak zde někdo psal,lítám po zahradě s baterkou. Je to asi marný boj. Ožírají mi hortensie.

  • meronech

    Co tak ty hortenzie stříknout systémovým nebo požerovým insekticidem, ať je to jejich poslední mňamka a nenakladou další potomstvo :-).

  • Arza

    Mám stejný problém – hlístice heterorhabditis jsem aplikovala opakovaně – nejprve minulý rok v létě (od toho jsem si moc neslibovala), potom napodzim a ještě letos najaře. Dávala jsem si záležet, abych dodržela všechny podmínky v návodu (teplota nad 12°, vlhčení půdy…..) A stejně nosatci květenu decimují dál. Peníze fuč a bez efektu:(
    Bohužel máme všechny rostliny a stromky na terase, takže riziko, že některý květináč během dne na slunci vyschnul. Z biocontu mi poradili veškerou hlínu vysypat, probrat kořeny a propařit, ale upřímně – to bych měla při množství rostlin a stromů co máme, co dělat do konce roku.
    Neexistuje nějaká jiný bio přípravek, který by vám někomu pomohl? Na terasu mi chodí kočkyy, které bych nerada otrávila a létá i jiný hmyz, který nechci zabít, jako motýli nebo včely.

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

  

  

  

Ochrana proti spamovacím robotům *